1. kapitola

16. září 2006 v 14:27 | jajda |  Moje tvorba
Tak tady je i ta slíbená 1. kapitolka. Ty kapitoly budou asi dost krátký...prostě jak se mi bude chtít:) Zatím ještě nevím ani náhodou jak by se to celé mělo menovat, takže zatím to bude jenom v "mojí tvorbě". Tak hodnoťte, kritizujte, chvalte (no to asi ne no ale nevadí;) prostě cokoliv bych měla opravit nebo tak. Je to moje prvotina, takže zatím nezkušená;) Tak a alou do čtení! :)

>>>
Draco byl na pokraji svých sil. Dýchal přerývavě, každou chvíli musel odpočívat. Nespal už pár dnů a jídlo? Skoro už ani nevěděl jak chutná. Teď měl jediný cíl. Věděl totiž, že jiná šance na jeho záchranu tu není. I když jeho Malfoyovská hrdost v něm bublala a snažila se probít si místo na povrch, strach o vlastní život byl přeci jen silnější.
Ucítil, jak vstupuje do ochranné bariéry. Ušklíbl se. Jako-by tu někdy mohl jít nějaký mudla, ta stará rašple to už přehání. Nejspíš se u ní ozývá senilita. Ozývá? Ta už tam bude nejspíš půl století...
Sarkasmu není nikdy dost, a alespoň ho takové myšlenky odpoutávaly od utrpení, které pro něj představoval každý krok. Konečně se dostal až k malému domku uprostřed té největší pustiny, kterou v Anglii najdete. Podíval se oknem dovnitř.U zrcadla, zády k němu, seděla v lehké noční košilce profesorka McGonaggalová a česala si vlasy.
Fuj, tak to je nechutný. Zaplašil nepatřičné myšlenky a prudce rozrazil dveře. Věděl, že není moc času. Minerva však byla pohotová. Rychle se stačil skrýt za rámem dveří a viděl jenom červené světlo, jak prolítlo do noci venku. Ta kráva mi to ještě stěžuje! Že se na ní nevyseru... Jenže bez ní pudu do Azkabanu nebo ještě hůř, náš milej Voldy mě umučí k smrti. Krásný vyhlídky.. Hlubokým výdechem se donutil ke klidu. Najednou ucítil na levém předloktí bodavou bolest. Sakra, už jdou sem! Klídek Draco, relaxuj. Rychle se otočil, nedbal na bolest a překulil se k profesorce. Nad ním prolítl další červený záblesk, který mu pouze srazil kápi z hlavy.
"Drac...?" Ve stejnou chvíli, co byla Minerva zaskočena jeho prozrazením, ji chytil za nohu a s hlasitým prásk se přemístil pryč.
***
No fuj tak to je humus, ona si neholí nohy! A já ji na ně šáhnul bléé... Budu potřebovat hodně starostlivosti a péče, než se z tohohle traumatizujícího zážitku dostanu. Draco zkřivil tvář znechucením. Jenže to neměl dělat. Najednou ležel spoutaný na zemi a nad ním jako bohyně pomsty prof. McGonaggalová, vlasy od větru rozevláté a její poloprůsvitná košilka za nimi nemohla zaostávat. Draco raději přivřel oči, aby neviděl nějaká další místa, na které Minerva zapomíná při holení.
"Co to mělo znamenat pane Malfoyi?!" rozlícená profesorka jen supěla. "To jste mě přišel přepadnout a odvést k Vy-víte-komu, jako profesora Brumbála?" zajíkla se. "A proč jste nás přenesl zrovna sem?" pomalu se rozhlédla. Stáli skryti pod rozložitým smrkem na malém pahorku, kterých tu kolem bylo nespočet. V dálce pod nimi stálo její obydlí.
"Od Vás bych čekal trochu více inteligence, paní profesorko." Ušklíbl se. Bylo mu nehorázně zle, věřil, že každou chvíli omdlí. Snažil se to zakrýt sarkastickým tónem. "Počkejte...hm....pár sekund a uvidíte sama." Díval se do jejích očí, ve kterých viděl směsici vzteku, nepochopení, ale i strachu. V tu chvíli se však otočila za trojitým prásknutím, které se ozvalo v dálce pod nimi. Draco ucítil záchvěv černé magie, po kterém následovala oslnivá zář doprovázející ohlušující výbuch.
Minerva tam jenom stála s ústy dokořán a po tváři se jí koulely slzy. Draco si nemohl odpustit vítězoslavný úsměv. Ha, to čumíš ty huso, co? Kdybych nepřišel, tak bys asi nevypadala jak teď. Ikdyž... možná by ti ta změna ve vzhledu prospěla... Tý jo, co to je za ty černý fleky všude kolem...???
Ještě před tím, než odplul do otevřené náruče bezvědomí, cítil, jak poutací kouzlo vyprchá a přemisťuje se do neznáma.
<<<
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Zaujalo vás to alespoň trošičku?

Jasná! 85.2% (69)
Ubec... 14.8% (12)

Komentáře

1 Alion Alion | Web | 17. září 2006 v 7:34 | Reagovat

Drahá Jajdo, tak Ty jsi začala psát! Páni =) Gratuluji tedy předně k Tvé první povídce...

So... Gramatických chyb nebo překlepů je minimum, čárky radši přehlížím =) Stejně tak slovosled - v některých větách se zadrhávám; zkus si třeba věty přečíst nahlas a jsem si jista, kdy nesprávný slovosled poznáš. Někteří autoři (jak řekla minime, já) rádi píší povídky podivným, neobvyklým slovosledem. Někteří se rádi vracejí do minulosti a využívají zastaralou formu nebo archaický jazyk. Ale neobvyklý slovosled doporučuji jen u krátkých povídek, protože v delším podání se v tom ztratíš a i mezi Dracovým sarkasmem to vyznívá jako špatný slovosled než neobvyklý. Např.: "Minerva tam jenom stála s ústy dokořán a po tváři se jí koulely slzy." Třeba v této větě mě zarazilo "jenom". Je to takové trochu šroubované, normálně bych řekla (v tomto případě Draco by řekl), Minerva tam stála s ústy dokořán a po tváři se jí koulely slzy.

Psaní v ich-formě čtenáře sice více oslovuje, ale také je těžké psát dobře. Musíš si uvědomit, co všechno Draco jako vypravěč neví. Odsuzuji jakékoli kapitoly "vložené" do povídky s ich-formou, které jsou vyprávěny někým jiným. Ubírá to na dojmu i když popisuje jiný pozorovatel tu samou situaci, natož když pozoruje úplně něco jiného.

Zkratku profesora "prof." používej pouze například do dopisů. Pokud ale popisuješ děj, rozhodně nepiš "nad ním se skláněla prof. McGonagallová," ale rozepiš na "profesorka McGonagallová".

Někde jsem se ztrácela, než mi došlo, že ve větě byl mužský rod. "Rychle se stačil skrýt za rámem dveří a viděl jenom červené světlo..." možná bych doplnila na začátek věty "Draco se stačil rychle skrýt..." ovšem to je jen věc pohledu.

Mně osobně vadí obrázek uprostřed povídky a ještě víc, když k tomu autor napíše: "No a takhle přesně vypadá XY v tomhle odstavci!!!!" což se Tebe naštěstí netýká =) Ale obrázek bych umístila na začátek nebo na konec, pokud bys třeba skutečně chtěla obrázek i popisovat, pak se hodí na začátek - jako upoutávka na kapitolu, nebo na konec - do autorových poznámek.

Celkově mě povídka zaujala, i přes to (nebo právě proto), že je psána velmi lehkou formou, já osobně jsem trochu postrádala poetickou část, k níž některé pasáže přímo vybízejí. Rozhodně je tady místo na zlepšení se, a velké rezervy. A já se těším na další kapitolu, Jajdo, abych jakékoli zlepšení viděla =)

A ještě k ději; dej si pozor, aby hlavním dějem a pointou v jednom nebyl pouze slash. Jelikož je v této době slash skutečně nejméně originální, tak slash jako zápletka už nikoho neohromí. Tak jen směle do toho!

Přeji krásné psaní dalších zajímavých dílek =)

Pápá,

Alion

2 minime minime | E-mail | Web | 19. září 2006 v 16:12 | Reagovat

Ahojky.

Myslím, že se tu setkalo dost tvých příznivců a radomilů, kteří ti radí.

Celkem ve všem souhlasím s Alion a doufám, že to vše bereš jako poučení.

Myslím si, že když se do toho pořádně obuješ, budeš šplhat výš a výš, budeš prostě nej...

Stejně pro mě jsi nej...

Zatím se měj, jajdo a piš.

Psaní zdar!!!

ČAUKY. minime.

3 M.R.K.E.V. M.R.K.E.V. | 21. září 2006 v 0:23 | Reagovat

Teda gratuluju! Na prvotinu je to velice slušný! Jinak více méně souhlasím s radami Alion.

Vždycky je lepší, když si to po tobě přečte někdo jiný. Jednak odhalí podivný slovosled a taky některý nesrovnalosti, třeba to, kdy se čtenář ztrácí v postavách. Pro utora je to ze začátku dost těžký poznat, protože on samozřejmě ví, kdo zrovna mluví nebo něco dělá, protože děj vymyslel. Po mě čte věci sestra, ale ta se už moc neosvědčuje, začíná moje díla nekriticky zbožňovat =D

Když si vzpomenu na svoje prvotiny, musím celkem obdivovat, že ses pustila do povídky na pokračování, já ze začátku trénovala na kratších věcech.

pa Monna

BTW je zajímavý, že jsem si toho, že máš blog všimla až teď... ještě jsem ho moc nezkoumala, ale zatím se mi líbí.

4 jajda jajda | 22. září 2006 v 17:02 | Reagovat

Děkuju za kritiky, určitě se z toho poučím. Moc moc děkuju. Ale teda... nevím nevím jak to bude s pokračováním... Nějak sem tomu nepřišla zatím na chuť, předtím to bylo asi nějaké šílenství, že sem něco takovýho dala dohromady. Stejně dík za podporu mé milé:)

5 jajda jajda | 22. září 2006 v 17:10 | Reagovat

Alion: tak slovosled...já asi ani nemluvim normálně, takže mi to zvláštní nepřijde... A ta slůvka jenom, jenže, nějak, prostě, vcelku atd. ... já se jim nedokážu vyhnout. Nějak už ke mě patří.

S tou ich-formou. Na to sem myslela už od první chvíle, že to bude prostě jen Dracův pohled,¨jeho myšlenky a to, co on vidí. Nic jiného.

A já vím, že poenta jenom slash je ohraná atd. .. jenže se stejně neubráním tomu, že je má nejoblíbenějjší. Samozřejmě mám vymyšlenou i jinou zápletku, ale ten slash tam je pro to moje srdíčko to nejdůležitější.

Ale stejně... ikdyž ste mi moc pomohly a vaše rady sou vskutku jenom k dobru věci (jako že sem si uvědomila hodně chyb, kterých sem se dopouštěla), nejspíš pokračování moc nečekejte nebo až za velmi dlouho. Já asi zůstanu vždy jen a jen tím vášnivým čtenářem a komentátorkou.

Jste vážně báječné:)

6 Mania Dardeville Mania Dardeville | E-mail | Web | 1. února 2007 v 18:35 | Reagovat

no to je bezvadný,já si pracně najdu tuhle povídku a pak zjistím že je tu jenom první díl a už děsně dlouho nic...=( to už nikdy nepřibude???Ach jo...vždyť to začalo tak slibně!!!

7 Janica Janica | 18. ledna 2008 v 16:26 | Reagovat

Škoda škoda, že už se tu nic neděje... Kampak jsi zmizla...?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama